Nežeňme se!

Nastávající podzim jsme přivítali v Německu, u jezera Chiemsee. Spojili jsme pátek, následující víkend a svátek sv. Václava a s CK SEN jsme se vydali k "Bavorskému moři", k jezeru Chiemsee.

1. den - pátek Odjezd se konal v krutě časnou hodinu. Nicméně na srazu v Nových Butovicích před šestou ranní byli všichni včas, Čiháci dokonce překvapivě jako první. Cesta autobusem docela ubíhala a tak jsme v cíli v bavorském Bernau byli krátce po poledni. Autobusem jsme ujeli 460 km.

Ubytovali jsme se a vyrazili na první kratší cyklistickou etapu. Jednalo se jen o takové seznamovací kolečko s krajinou, které vedlo z Bernau přes Aschau, Frasck a Prien zpátky do Bernau. Večer jsme jen krátce poseděli v restauraci našeho hotýlku a zapadli dost rychle do postelí. Přece jen nezvykle časný budíček, půl den v autobuse a pak ještě kolečko na kolech nám daly trochu (dost) zabrat. Najeli jsme 28 km a nastoupali 250 metrů.

2. den - sobota Denní plán byl objet celé jezero Chiemsee proti směru hodinových ručiček. Potvrdilo se, že na tomto zájezdu se moc nenadřeme, protože trať vedla téměř po rovině. Povrch byl "makadam", ale jeho provedení bylo takové, že dalece předčilo mnohé české "asfalty". Nijak zvlášť jsme se neštvali, několikrát jsme navštívili hospůdku, uprostřed etapy nás čekal autobus s českým pivem, prostě pohoda. Cestovní průměr byl asi 15.7 km/hod. a prolelkována byla řada hodin. Večer jsme se vydali pěšky do centra Bernau do hospůdky spojené s řeznictvím. Tomáš totiž tvrdil, že kde je hospoda spojená s řeznictvím, vždycky se dobře vaří. Nemýlil se. Najeli jsme asi 61 km a nastoupali úchvatných 220 m.

3. den - neděle Dostali jsme nabídku několika variant tras do údolí Tyrolského Achenu. Vybrali jsme si jednu z těch delších. Na první zastávce v hospůdce v Marquartsteinu nás ale opustili Čiháci s Jájou a Adélkou, kteří se vrátili do Bernau (jim to dalo asi 30 km). Zbytek výpravy pokračoval po okruhu Achental radweg a ze Staudach se vrátil jinou cestou do Bernau. Nikdo z nás netušil, že v podhůří Alp lze skutečně najít trasu téměř bez stoupání. V jedné chvíli dokonce Brzi řešil svůj stoupací absťák sólovým kufrovacím únikem do hor. Těsně před cílem se "dálková" sekce spojila s ostatními a všichni jsme zajeli na večeři do rybí restaurace na břehu jezera Chiemsee. Vraceli jsme se až potmě. Pak se ještě krátce hodnotil den na pokoji u Čiháků, kterým zbyl nějaký nepotřebný alkohol. Na kolech jsme ujeli 65 km, nastoupali 305 m (Brzi 385 m).

4. den - pondělí Vstávalo se o něco málo dříve a po snídani jsme naložili svou bagáž do autobusu a vyjeli na přejezd z Bernau do Stephanskirchenu. Tahle etapa byla již konečně výškově členitější. To asi abychom si neodnesli dojem, že "Podalpí" je jen placka. Úvodní kopec nás lehce vylekal. Dál trasa vedla pahorkatinou, v níž se střídaly různě strmé sjezdy s různě dlouhými trháky vzhůru. Ale jinak nádhera. Dalo se samozřejmě jet jinudy, ale to by asi nebylo ono. Jen Tomáš to v jednom místě nechtěně zkusil a pak nás nějakou chvíli doháněl. V cíli jsme byli načas, protože po cestě nebyla naštěstí žádná otevřená hospoda. Už o půl jedné bylo vše naloženo a vyrazili jsme zpět do Čech. Na kole jsme najeli 30 km a nastoupali 465 m.

Účastníci : OAJ, Marcela, Rybička, Brzi, Standa Mareš, Čihákovi (3), Jája Čermáková a Hofnerovi (Tomáš a Adélka) = 11 osob

Závěrem : Za tři cyklodny jsme na kolech ujeli asi 185 km. Zdá se to být tak akorát, jen je třeba vnímat fakt, že jsme prakticky stále jezdili po rovině. Takže výkony nic moc. Dokonce i Standa Mareš reklamoval, že trávíme nadbytek času v hospodách. U něj to ale asi bylo jen nějaké (doufejme přechodné) pominutí smyslů. Jinak jsme ale všichni vyjadřovali nadšení jak z krajiny a okruhů, ubytování a stravování, tak i z organizace a celkového působení realizačního týmu CK SEN. Srovnávali jsme totiž s ještě čerstvými zkušenostmí s kvalitou služeb CK Campanatour, s níž jsme byli v létě v Provence. A to bylo prostě srovnávání nesrovnatelného. A ještě jeden závěr: Při přípravě příštích plánů budeme určitě věnovat do Německa směřujícím zájezdům mnohem větší pozornost. Volba Chiemsee totiž byla vlastně ryze náhodná, protože to byl jediný zajímavý cyklistický zájezd, který smysluplně využil svátku sv. Václava.